Brána podsvětí

Během roku 2017 oslovila historička umění Susanna Wagner Horvatovičová několik umělců italských, či v Itálii žijících, a vyzvala je ke spolupráci na tématu, které ji již dlouho fascinuje. Způsob života a vnímání toho, co život přesahuje u starověkých Etrusků. V našem světě je smrt definitivním koncem, díky ní své rodiče a přátele ztrácíme navždy. Etruskové, národ usedlý na severu italského poloostrova, věřili, že zastavení životních funkcí organismu není finálním zánikem, ale přechodem do jiné dimenze. Etruská pohřebiště jsou mystickým, v žádném případě smutným místem. Etruské nekropole vypovídají mnoho o jejich společnosti. Během prvního tisíciletí před naším letopočtem v dnešním Toskánsku stavěli kruhové stavby příjemně obrostlé zelení. Hrobky byly míněny jako příbytky, v nichž na pohodlných poduškách odpočívá usměvavý pár v nejlepších letech. Pohřebiště potvrzují, co víme i z jiných zdrojů, Etruskové byli monogamní, kladli důraz na párový život, ženy byly rovnoprávné mužům. Děti mohli rodiče kdykoli navštívit a kontaktovat, byli přece v jiné dimenzi, nikoli nenávratně pryč. Vše nasvědčuje tomu, že mezi Tiberou a Alpami existovala civilizace, jejíž způsob života byl racionální i spirituální zároveň a díky tomu velmi komfortní a šťastný.

Italská výstava Brána do Podsvětí je věnována tématu duchovní dimenze podle umění starověké etruské i římské civilizace. Představuje rozdílné umělecké interpretace světa pojmenovaného Hádés a Charón, či Rajské zahrady na ostrově, symbolizující cestu duše do podsvětí. Mnoho umělců prezentuje ve svých fotografiích, figurativních kresbách a malbách současný pohled na starověkou řeckou a římskou mytologii a tehdejší náboženské přesvědčení. Další se věnují etruské pohřební ikonografii, jako je například pořádání hostin a zavřené dveře, které jsou zobrazeny uvnitř nebo venku nad etruskými hroby a vypadají podobně jako vchod do soukromého bytu. Někteří umělci ve své práci odrážejí spíše univerzální hodnoty historicky vnímaného tématu a představují v abstraktních formách či v environmentálních příkladech nepolapitelnou záhadu Času a Věčnosti. Kolektivní výstava je inspirována ohromným kulturním bohatstvím mýtů a obrazů, které charakterizuje historie a identita Itálie a středomořských zemí. Díky tomu můžeme lépe prozkoumat to, co pro nás dnes znamená duchovní čí spirituální dimenze a jak si současní italští umělci dokáží představit a zobrazit neviditelný svět podsvětí.

Susanna Wagner Horvatovičová